Některé poštovní progrmy jako například Sendmail jsou velké monolitické aplikace které dělají vše. Tento přístup je ale největším problémem bezpečnosti. Sdílení dat v jedné aplikaci je sice jednodušší, ale veliká monolitická aplikace je noční můrou všech co se zabývají bezpečností.

Architektura Postfixu je založena na malých prográmcích jenž vzájemně kooperují.

Jádro postfixu je implementováno v několika „rezidentních“ programech. Tyto spolu komunikují přes unixové sokety, nebo roury.

Postfix má několik vnitřních front kterými data protékají: maildorp, incoming, active a deferred.

Dopisy posílané z místního stroje jsou ukládány do maildrop a po prvotním vyčištění jsou zkopírovány do incoming. Odtud jsou načítány a doručovány do cíle. Dopisy jenž nelze doručit končí ve frontě deferred.

Manažer front si ještě udržuje frontu active. Tato je omezaná svou velikostí a je udržována v paměti. Při uvolnění místa jsou načítány dopisy střídavě z incoming a deferred. Tím je zajištěn pruchod nových dopisů i v případě velmi rozáhlé fronty deferred.

Mimo již zmíněné fronty používá postfix ještě dvě odkládací (parkovací): hold která drží zmražené maily a corrupt kam jsou odkládány poškozené dopisy.